Hlas z parapetu

O společenském kontaktu a jiných dobrovolných aktivitách

Člověk mívá zvláštní představu, že blízkost je něco, co lze organizovat.

Přijde. Posadí se. Natáhne ruce. A tónem mírného optimismu pronese: "Pomazlíme se?"

Dovolím si jemnou poznámku: Některé společenské aktivity bývají dobrovolné.

Kočka zpravidla oceňuje možnost rozhodnout, zda dnes preferuje:

  • klín
  • vedle klínu
  • stejnou místnost
  • nebo hlubší formu vztahu založenou na vzájemném respektu z opačných konců domu

Kočka může být velmi navázaná a zároveň velmi autonomní. To lidi často nechápou. To, že neležím na vašem obličeji, neznamená citový odstup. Někdy jen oceňuji osobní prostor. Váš i svůj.

Člověk mívá zvláštní zvyk interpretovat odmítnuté mazlení jako osobní tragédii, přestože ještě před chvílí sám tvrdil, že "potřebuje chvíli pro sebe".


Nejhezčí bývá kontakt, který není vynucený.
Když si kočka sama přijde sednout blíž, položí tlapku, lehne vedle vás nebo se tiše opře o nohu — bývá to malá, nenápadná forma důvěry.
Ne okázalá. Jen opravdová.

Dovolím si nabídnout jednoduché doporučení: Máte-li zájem o společenský kontakt, bývá překvapivě účinné chvíli vyčkat. Kočka, která se chce mazlit, si vás obvykle najde sama. Někdy i ve chvíli, kdy jste se právě rozhodli dělat něco jiného.

Lidé někdy postupují opačně. Zahlédnou odpočívající kočku a pomyslí si:
Výborně. Nyní nastal ideální čas na intenzivní fyzický kontakt.
Dovolím si upozornit, že skutečnost může být vyhodnocena odlišně.


Existují rovněž kočky, které bývají obecně velmi kontaktní, avšak zastávají názor, že spontánní dotyk během průchodu chodbou představuje procedurální pochybení.

Taková kočka vás může během večera třikrát něžně vyhledat a zároveň velmi jasně vysvětlit, že teď zrovna ne.

Jsem mazlivá. V odpovídající chvíli. Za odpovídajících podmínek.

To, že dnes nechci být hladěna, neznamená citový rozvrat vztahu.

Znamená to pouze, že dnes nechci být hladěna.

Krátká porada o společenském kontaktu

Blůďa: Domnívám se, že pokud člověk prochází kolem, měl by automaticky nabídnout pohlazení. Ideálně také svačinku.

Zrzek: Pohlazení během průchodu schvaluji. Je to efektivní systém. Člověk jde kolem, pohladí, pokračuje. Přiměřeně civilizované.

Joy: Za jakých podmínek?

Zrzek: Jakých podmínek?

Joy: Přesně o tom mluvím. Někteří lidé mají tendenci přistoupit a sáhnout bez předchozí konzultace. To není společenský kontakt. To je improvizace.

Bagetka: Osobně připouštím blízkost výhradně v peřinách.

Blůďa: To je nepraktické.

Bagetka: To je standard.

Joy: Dále upozorňuji, že mazlivá nálada není trvalý právní stav. To, že jsem byla kontaktní ráno, neznamená automatický souhlas celý den bez předchozí domluvy.

Zrzek: Mně stačí podrbat břicho.

(ticho)

Joy: Břicho!? To považuji za nep.řípustné

Jak vidíte, otázka společenského kontaktu bývá složitější, než se člověku může zdát. Dovolím si proto jednoduché doporučení: máte-li zájem o mazlení, bývá rozumné ponechat kočce jistou míru iniciativy. Kočka, která o kontakt stojí, si vás zpravidla najde sama. Často ve chvíli, kdy jste právě otevřeli knihu, notebook nebo usnuli.

Blízkost bývá nejhezčí tehdy, když není vynucená. A někdy i tehdy, když má podobu kočky ležící o metr dál, která pouze předstírá, že vás vůbec nepotřebuje.



To neznamená citový odstup. Naopak. Kočky bývají často překvapivě společenské. Jen mají někdy vlastní představu o tom, jak má společnost vypadat. Některé si přijdou sednout do klína. Jiné se diskrétně usadí o metr dál a předstírají nezájem, přestože velmi dobře vědí, kde přesně jste.

Některé vás vítají u dveří, otírají se o nohy, tisknou se ke krku a následně dvě hodiny oddaně šlapou zelí. A poté vám při nevhodně načasovaném pohlazení s jistou rozhodností vysvětlí, že jste špatně pochopili proceduru. Lidé pak bývají tímto vývojem událostí zaskočeni. "Ale vždyť ses před chvílí mazlila?!" Ano. Před chvílí. Dovolím si upozornit, že mazlivá nálada není trvalý právní stav.

Lidé si někdy pletou lásku s dostupností. To, že dnes nechci být hladěna, neznamená citový rozvrat vztahu. Znamená to pouze, že dnes nechci být hladěna.


To není náhoda.

Je to management vztahu.



Jak vidíte, otázka společenského kontaktu bývá složitější, než se člověku může zdát.

Přesto existuje jednoduché pravidlo.

Blízkost bývá nejhezčí tehdy, když není vynucená.

Když si kočka sama přijde sednout blíž.

Položí tlapku na nohu.

Opře se o vás.

Zalehne notebook.

Nebo se prostě jen uloží o metr dál a s předstíranou lhostejností nad vámi drží společenský dohled.

I to bývá forma náklonnosti.

Jen někdy méně dramatická, než by si člověk přál.

S úctou,
— Kočka