O dovolených

Člověk je zvláštní tvor. Celý rok pracuje, plánuje, šetří a řeší nejrůznější záležitosti, aby mohl jednou za čas odjet někam daleko a po dobu přibližně čtrnácti dnů dělat to, co kočka považuje za běžný způsob života. Spát. Jíst. Ležet na slunci. Pozorovat okolí. Občas se přesout na jiné místo. A pokud je opravdu odvážný, vstát a jít si zaplavat.

Nejzvláštnější na tom je, že člověk tomu říká dovolená. Kočka tomu říká běžné úterý.

Člověk si ovšem potřebuje odpočinek nejprve zasloužit. Musí mít hotovou práci. Vyřízené povinnosti. Uklizený dům. Posekanou zahradu. Zaplacené účty. A ideálně ještě pocit, že před odjezdem stihl všechno, co by jinak musel řešit po čas dovolené.

Kočka nic z toho neřeší. Když je unavená, spí. Když má hlad, nají se. Když je jí horko, najde si chladnější místo. Když je jí příjemně, zůstane, kde je. Nemá špatné svědomí, když se věnuje bohulibému nicnedělání. Ani si nevede seznam věcí, které by měla udělat, než si dovolí dalších dvacet minut ležet na slunci.

Možná by si z ní člověk mohl čas od času vzít příklad... Třeba v kočičím přístupu k požitkům.

Ne všechno musí být užitečné.

Ne všechno musí být produktivní.

A odpočinek nemusí být odměnou za dostatečně dobře odvedenou práci.

Někdy může být prostě... odpočinkem.

Kočka ostatně nic jiného nedoporučuje. Najděte si slunné místo. Dejte si k snědku něco dobrého. Aspoň chvíli nic neřešte. A pokud vás začne trápit pocit, že byste měli dělat něco užitečnějšího...vyspěte se na to. To je totiž překvapivě účinné řešení celé řady problémů.

S úctou,

— Kočka