O noteboocích

Ráda bych uvedla na pravou míru jednu rozšířenou pomluvu. Ne, neleháme si na notebook proto, abychom vám překazili práci. Děláme to z mnohem významnějších důvodů.

Například proto, že hřeje. A také proto, že jste u něj zrovna vy. Ano, všimla jsem si, že vedle stojí celé škrabadlo s pelíškem. A že o dva metry dál svítí na koberec slunce. Děkuji za upozornění. Přesto jsem si vybrala notebook.

Ve skutečnosti se děje několik věcí najednou: Notebook bývá teplý. Voní po vás. A hlavně je to místo, kterému právě věnujete největší pozornost. Z mého pohledu tedy představuje něco jako střed vesmíru. A proč bych ležela někde na kraji vesmíru, když mohu být přímo uprostřed dění?

Navíc mám podezření, že práce je přeceňovaná. Už jsem vás několikrát pozorovala, jak celé hodiny zíráte do obrazovky a tváříte se znepokojeně. Napadlo mě, že by vám možná prospělo si na chvíli odpočinout. Mně to funguje výborně.

Některé z nás si navíc potrpí na dohled nad důležitými procesy. Když píšete, čtete, telefonujete nebo se účastníte videohovoru, je zjevné, že se děje něco významného. A významné věci je třeba kontrolovat. Neříkám, že vám nedůvěřujeme. Jen říkám, že dohled je součástí kvalitního managementu.

A nakonec ještě jedna věc: Možná si myslíte, že když si lehnu na klávesnici, snažím se získat pozornost. To není úplně přesné. Pravda je mnohem prostší. Jste moje společnost. A já chci být tam, kde jste vy. 

Někdy.

S úctou,
— Kočka