Já a ty druhé

Lidé mívají v otázce dalších koček pozoruhodné představy. Jedni soudí, že kočka je bytost hluboce samotářská, která chce být ponechána v klidu a nejlépe vlastnit celý dům i s přilehlými pozemky. Druzí se domnívají, že každá kočka tajně sní o nerozlučném přátelství, společném spaní a synchronizovaném mytí oušek.

Dovolím si jemnou poznámku: Pravda bývá, jako obvykle, méně černobílá.

Některé kočky společnost oceňují. Jiné oceňují především větší vzdálenost od dalších koček. A mnohé z nás zastávají stanovisko: "Budu tě tolerovat. Jen ne moc blízko."

Soužití s další kočkou je totiž zvláštní disciplína. Vyžaduje jistou míru diplomacie, respektu a pochopení, že sdílený prostor neznamená sdílené názory. To, že spolu dvě kočky neleží v jednom klubíčku, neznamená automaticky krizi vztahu. Možná si jen obě velmi váží osobního prostoru.

Některé vztahy vypadají například takto: Jedna kočka spí na parapetu. Druhá o metr dál. Obě předstírají nezájem. A přesto by je lehce znepokojilo, kdyby ta druhá náhle zmizela. To je u nás mimochodem poměrně pokročilá forma náklonnosti.

Je rovněž třeba zmínit otázku zdrojů. Miska. Záchod. Oblíbené místo na slunci. Člověk. Vy lidé někdy podceňujete význam důstojné logistiky. Sdílení bývá snazší, pokud člověk neorganizuje mezikočičí vztahy stylem: "Máte přece jednu velkou misku, tak si to nějak domluvte." Nedoporučuji.

Velkou roli hraje i tempo seznamování. Člověk někdy přinese další kočku domů a s výrazem optimismu očekává okamžité přátelství. Kočka naopak obvykle preferuje postup:

• nejprve pach
• poté pozorování
• následně diplomatická jednání
• a teprve potom případné sdílení pohovky

Nebo také ne.

A to je v pořádku.

Ne každá blízkost musí vypadat stejně. Někdy přátelství znamená společné spaní v objetí. Někdy společné pozorování zahrady. A někdy jen tiché porozumění typu: "Nebudu dnes sedět na tvém místě, když ty nebudeš sedět na mém."

Vztahy bývají různorodé.

Nejenom u lidí.

S úctou,
— Kočka